Jak jsem na webu sledoval, tak jsem svým prvním článkem o veřejném vyjadřování názorů, spustil slušnou diskusi. Jsem rád, že většina komentářů byla kladných a některé i podnětné, i když byli „anonymní“ Rád bych se k tématu tudíž ještě jednou vrátil.

   Tak za prvé. Svůj první článek na tomto webu, jsem napsal hlavně jako reakci na vznik blogů Novinek a jejich způsob zakládání a registrace, k čemuž se zvedla velká diskuse, právě na téma nutného vystoupení z anonymity pro ty, kteří hodlají s tímto webem spolupracovat formou příspěvků. Tam se plno lidí rozčilovalo nad tím, že by měli dát své údaje a fotku, čímž by zcela ztratili svou masku. V tu chvíli totiž každý vidí, kdo se za napsaným názorem skrývá. Je to na každém jedinci a nikdo nikoho k ničemu nenutí, takže nechápu tu hysterii. Pokud nechci, aby má identita byla známá, tak se toho projektu prostě a jednoduše neúčastním.

   Za druhé. Některé komentáře se zmiňovali o demokracii, jakou tady máme, padla slova, jako modrá totalita a tak dále. Demokracie sama o sobě , jak už tvrdil Sokrates, je špatné státní zřízení, jelikož většina určuje co je správné a co ne, ale lepší zřízení dosud nikdo nevymyslel. A to je bohužel pravda i po téměř 2,5 tisíci letech.  Někdo by mohl namítnout, že v našem státě, z hlediska počtu voličů, kteří chodí k volbám, v konečném důsledku rozhoduje menšina. Mohlo by se to tak zdát, ale musí se k tomu přičíst i hlasy nevoličů. Ti doplní vítěze na potřebnou většinu, která rozhoduje o našich životech. Říká se, že každý stát má vládu, jakou si zaslouží. Možná, když někteří  byli líní jít volit, tak máme línou vládu. A to tak línou, že se ani nedá dohromady. Samozřejmě politikům to vyhovuje. Vždyť oni vlastně ani nepotřebují mít vládu s důvěrou Sněmovny. Vláda je, plat jim jde a co víc si přát. Věřím, že kdyby byla silnější volební účast, tak by to neskončilo patem, ale opět přispěli nevoliči. Nabízí se otázka. Koho volit? Vždyť všechny strany v Parlamentu už se na vládě podíleli a nikdy to nevedlo k ničemu dobrému. Pak je ale musíme vyhnat z Parlamentu, samozřejmě ústavní cestou, tedy volbami, až nám je milostivě dopřejí, neboť jak je vidět už si je z nich nikdo nepřeje moc brzy. Vyhnat je a zvolit někoho jiného. A pokud není nikdo jiný, pak je třeba zakládat nové strany a hnutí a usilovat o hlasy voličů. Pokud se spokojím s tím, že to nemá cenu, musím se bohužel spokojit i s tím, že někdo jiný rozhoduje za mne a mě se to nelíbí. Když si řeknu, stejně nikdo jiný není, tak já ho zvolím zas, nemůžu si potom na Vládu stěžovat. A tady přichází ta velká nevýhoda demokracie. I když já se nespokojím se stavem věcí, rozhodne za mne většina.

Za třetí. Byla v komentářích i zmínka o tom co má dělat úředník, kterému se nelíbí korupce a podobně. I když je všeobecné povědomí o našich soudech i policii špatné, nezbývá mu opravdu nic jiného, než dodržet zákon a ohlásit toto jednání orgánům činných v trestním řízení. Nedávno byla aféra kolem fotbalu. Nechci teď psát o tom, jak dopadla u nás a jak se s ní vypořádali např. v Itálii, ale dokud jen někdo tvrdí, že ten a ten bere úplatky a nikdo nechce vypovídat, pak se s tím opravdu nedá nic dělat. Všeobecně platí, že mohu kritizovat, ale má kritika musí být něčím podložená. Můžu vyjádřit svůj názor, ale pokud nemám důkazy, musím se držet zákona.

   A ještě malá poznámka závěrem. Jeden komentář mi doporučil, ať anonymní příspěvky nečtu, když se mi nelíbí. Kdybych je nečetl, nevěděl bych, že se mi nelíbí. Není dobré zavrhovat něco co neznám. A také neříkám, že by všechny příspěvky podepsané XY, byli špatné. Nicméně raději mám konkrétní lidi, než nic neříkající přezdívky. Ale to je moje věc.